CBAM odhaluje karty: Jak emisní benchmarky pro ocel a hliník mění pravidla hry v ESG

Evropská unie se pevně drží svého závazku k dosažení uhlíkové neutrality, přičemž Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích CBAM představuje klíčový pilíř této strategie. CBAM má za úkol chránit evropské společnosti před tzv. "uhlíkovým únikem" tím, že zpoplatní emise obsažené v dovážených produktech stejnou měrou, jakou platí evropští výrobci v rámci EU ETS.

V posledních týdnech unikly předběžné hodnoty emisních benchmarků, které začnou platit od definitivní fáze CBAM od 1. ledna 2026. Tyto hodnoty poskytují první konkrétní pohled na to, jaké finanční závazky čekají dovozce oceli a hliníku. Pro společnosti s ESG závazky je to signál, že investice do dekarbonizace se stávají přímou obchodní výhodou. Tato data zásadně mění kalkulaci nákladů na dovoz v klíčových odvětvích:

• Hliník: Benchmarky jsou přísně diferencovány, což vytváří téměř desetinásobný rozdíl v poplatcích mezi primárním hliníkem a hliníkem vyrobeným z recyklovaného šrotu

• Ocel: Náklady se budou výrazně lišit podle konkrétní výrobní technologie, nejnižší poplatky platí pro nízkoemisní cesty, jako je ocel z elektrické obloukové pece.

Dovozci, kteří neposkytnou ověřená data o skutečných emisích, budou nuceni použít standardizované "výchozí hodnoty". Tyto výchozí hodnoty jsou obecně nastaveny tak, aby byly méně výhodné než emise dosažené nejlepšími výrobními postupy, a představují tak nákladovou prémii za nedostatečnou transparentnost. Tento posun znamená, že společnosti budou motivovány začít s následujícími aktivitami:

• Auditování vlastního dodavatelského řetězce: Je nutné znát emisní intenzitu dovážených materiálů a zajistit ověřená data.

• Podpora nízkouhlíkových technologií: Vhodné je aktivně přecházet k nákupu materiálů vyrobených pomocí recyklace nebo nízkoemisních výrobních cest.

• Vnímání CBAM jako příležitosti: Proaktivní investice do udržitelného dodavatelského řetězce se stávají klíčovou konkurenční výhodou.

Benchmarky pro dovoz hliníku

Nejvýraznější zjištění se týká hliníku, kde CBAM jasně odměňuje nízkouhlíkovou výrobu. Benchmarky jsou stanoveny následovně:

Typ dováženého hliníku	Benchmark (tCO2e na tunu)	Rozdíl
Primární hliník (surový, unwrought)	1,464	Standardní (v souladu s předchozím EU ETS)
Sekundární hliník (z recyklovaného šrotu)	0,139	Téměř 10x nižší

Tento propastný rozdíl je klíčovým signálem, jak zásadní význam EU přikládá cirkulární ekonomice a recyklaci.

Návrh se pokouší řešit obavy z tzv. „šrotové mezery“ (scrap loophole). Nově je stanoveno, že pokud je více než 50 % použitého prekurzorového hliníku tvořeno šrotem, je výroba automaticky klasifikována jako sekundární hliník a podléhá výrazně nižšímu benchmarku. Tento krok má vést k přesnějšímu zpoplatnění skutečných emisí.

Benchmarky pro dovoz oceli

U oceli se benchmarky liší podle konkrétní výrobní cesty, což přímo motivuje k přechodu na udržitelnější technologie:

Výrobní cesta	Detail výroby	Benchmark (tCO2 na tunu)
BF/BOF	Tradiční vysoká pec/kyslíková pec	1,530
DRI/EAF	Přímá redukce železa/elektrická oblouková pec	1,033
EAF	Elektrická oblouková pec ze šrotu	0,288

Tyto hodnoty potvrzují tlak EU na přechod od uhlíkově náročné výroby (BF/BOF) k technologiím využívajícím elektřinu a potenciálně vodík (DRI/EAF) a především recyklaci (EAF).

Skutečná data jako klíč k optimalizaci nákladů

Přestože benchmarky poskytují zásadní vodítka, konečná nákladová výhoda bude záviset na kvalitě dat dovozců. Dovozci mají na výběr, které hodnoty mohou při vykazování emisí použít.

• Výchozí hodnoty (Default Values): Budou aplikovány, pokud nejsou k dispozici ověřená skutečná data. Jak bylo zmíněno, očekává se, že budou méně výhodné a budou znamenat vyšší poplatky.

• Skutečné emisní faktory: Společnosti, které prokážou nižší emisní intenzitu, než je standardní benchmark, mohou dosáhnout nižších CBAM nákladů.

  
  

CBAM tak odměňuje datovou transparentnost a investice do přesného vykazování emisí. Pro dovozce složitějších produktů platí, že použití skutečných dat prekurzorových materiálů bude mnohem výhodnější než spoléhání se na standardizované a nákladnější výchozí hodnoty.